Ani nevím proč jsem se k ní dostala až teď. V knihovně mi ležela už déle než rok. Koupila jsem si jí, když synovi byl asi měsíc a já jsem s konečnou platností pochopila, že zvládat péči o dítě a k tomu pracovat a řídit svoje podnikání nebude taková sranda, jak jsem si do té doby myslela. Myšlenka práce 4 hodiny v týdnu mě tedy v té době maximálně zaujala. Samozřejmě že jsem k názvu knihy od samého začátku přistupovala s nadhledem, ale podobné knihy čtu ráda. I kdyby si z nich člověk nevzal nic konkrétního, tak jsou minimálně dobrým zdrojem pozitivní motivace a pomáhají vidět to, co děláte, trochu optimističtěji a dodat novou pracovní energii. Nebo alespoň na mě tak působí. Podobný efekt měla i kniha Čtyřhodinový pracovní týden.
Teda ne hned od samého začátku. Minimálně prvních 60 stran
jsem z ní a hlavně z jejího autora byla velmi rozpačitá. Prokoušete se totiž
směsí něčeho, co by se dalo nejlépe popsat jako autorova samochvála a propagace
vlastní sebestřednosti a sobeckosti. Několikrát jsem se zarazila a uvažovala
jestli mám dále číst něco, co vyplodil evidentně málo charakterní člověk, jež
staví svoje pohodlí nade vše, který se v knize chce zřejmě jen pochlubit s tím
jak je lepší než ostatní a jak se mu podařilo zařídit, aby se svět točil kolem
něho. Naštěstí mě první stránky neodradily a pokračovala jsem dál. Celou
400stránkovu knihu jsem přečetla přibližně za týden, což je vzhledem ke
kolotoči práce kolem synka, manžela, vaření, úklidu, praní, nákupů, vyřizování
dotazů od zaměstnanců a klientů a zpracování čtvrtletního účetnictví pro moji
firmu docela výkon :-)
Text se čte velmi dobře a lehce. "Děj" je
dynamický, nikde nenarazíte na žádné teoretické, rozvleklé nebo jinak nudící
kapitoly. Ačkoliv je kniha poměrně rozsáhlá, nemám pocit, že by byl text nějak
uměle natahovaný nebo se neustále vracel k již řečenému.
Ve stručnosti co zajímavého se dočtete
Na začátku své knihy vám Ferriss představí svůj pohled na
to, co znamená užívat si život a jak tráví svůj čas, který nemusí věnovat
práci. Poté vás začne seznamovat s kroky, kterými musíte projít, abyste dosáhli
co největší automatizace všech pracovních procesorů a nebylo vás potřeba osobně, proto aby
vše běželo jak má.
Základem je eliminace - tedy vyloučení veškeré práce, která
zásadně nepřispívá k dosažení vašeho cíle. Ferriss zde připomíná tzv. Paretovo
pravidlo neboli princip 80/20. Na praktickou ukázku principu 80/20 (obecně 80 %
výstupů je výsledkem 20 % vstupů) narazíme téměř všude. Např. víte, že 80 %
peněžního bohatství společnosti vlastní 20 % populace? V souvislosti s
eliminací nepodstatných činností je pak důležité to, že u každé firmy bude
platit, že přibližně 80 % zisku společnosti vytváří 20 % produktů a zákazníků
nebo že 20 % zákazníků bude způsobovat 80 % všech problémů. Cílem eliminace
tedy je, najít těch přibližně 20 % zákazníků, kteří nám způsobují většinu
problémů a ideálně s nimi přestat obchodovat. Sice přijdete o 20 % zákazníků,
ale velmi se vám uleví, protože zároveň s tím zmizí většina problémů. Dále
můžete identifikovat těch 20 % zákazníků, kteří vám vytváří 80 % (tedy většinu)
zisku a začít spolupracovat jen s nimi a ostatní nechat být. Zisk se sníží jen
nepatrně, ale ubude velké množství práce.
Dalším nástrojem eliminace neproduktivních činnosti je
omezené čtení a psaní e-mailů. Ferriss radí číst a odpovídat na maily maximálně
dvakrát denně. Dále v co největší možné míře omezit i vyrušování
prostřednictvím telefonu. Podrobnosti na otázku proč samozřejmě najdete v
knize.
Poté co eliminujete všechny neefektivní činnosti přichází na
řadu automatizace procesů tak, aby se obešly bez vaší přímé účasti. Základem je
outsourcing. Jak je v knize na konkrétních příkladech ukázáno, outsourcovat,
resp. delegovat na někoho jiného, lze v dnešní době prakticky vše - výrobu,
prodej a distribuci vašeho výrobku, obchodní ale i osobní administrativu.
Můžete si např. najmout osobní "virtuální" asistenty, kteří za vás
budou vyřizovat telefony, sjednávat vám obchodní schůzky, ale i kontrolovat za
vás vaši elektronickou poštu a případně také odpovídat na došlé e-maily.
Většinu věcí vyřídí sami a vám předají k vyřešení jen to opravdu nejdůležitější
a o zbytku vás budou pravidelně souhrnně informovat. V knize najdete rady jak to
udělat, aby všechno fungovalo bez větších problémů.
Největší část knihy tvoří návod na to, jak najít pro sebe to
správné podnikání, které vám zajistí trvalý příjem bez toho, aniž byste museli
deset a více hodin denně pracovat. Samozřejmě že na váš konkrétní podnikatelský
nápad musíte přijít sami, ale v knize najdete několik zajímavých postřehů,
kterými se můžete nechat inspirovat. Jedná se o naprosto konkrétní tipy a
postupy, ne o žádné teoretické úvahy.
Závěrečná část knihy je laděna spíš filozoficky a zaměřena
na ujasňování si svých hodnot. Ale nebojte, usínat u toho nebudete. Opět vše
psáno velmi prakticky s reálnými příklady. Při čtení vás to donutí se celkem
bezbolestně podívat na život, jaký žijete a na to jak by asi vypadal podle
vašich nejlepších představ, resp. na to jak by vypadat mohl. Většina lidí si
totiž jen těžko představuje, co by vlastně dělala, kdyby měla např. celý rok
volno a nemusela se vůbec zabývat prací za účelem vydělání na živobytí. V
takový okamžik je hodně lidí najednou ztracených a neví jak volný čas
smysluplně naplnit. Proto najdete ve světě spoustu přepracovaných milionářů,
kteří mají peněz tolik, že by už nikdy nemuseli pracovat, ale přesto je jinde
než u nich v kanceláři nepotkáte. Neví totiž, co jiného mají dělat a tak dělají
práci pro práci, hlavně aby nemuseli řešit otázku, co se svým životem dále. I s
podobnými otázkami se vám pokusí kniha Čtyřhodinový pracovní týden pomoci.
Určitě je třeba zdůraznit, že kniha není určena výhradně jen
současným nebo budoucím podnikatelům, tak jak je tomu u většiny podobné
literatury, která se zabývá jen otázkou řízení vlastního byznysu. Mnoho
inspirativních nápadů zde najdou i ti, kteří jsou spokojení zaměstnanci, kteří
se nechtějí pouštět do vlastního podnikání. Najdete zde např. typy pro zvýšení
pracovní efektivity nebo návod jak vyjednat práci z domova, tak abyste i jako
zaměstnanci dosáhli více času na svoje koníčky.
Nacpat všechny myšlenky a principy, na kterých je kniha
postavená, do této krátké recenze nejde. To co jsem uvedla jsou pouze příklady
vytržené z kontextu, takže dokud si knihu nepřečtete, nemusí vám dávat valný
smysl. Nicméně kniha jako celek smysl určitě má a věřím, že hodně lidí v ní
může najít dobrou inspiraci. Nemyslím si, že většina čtenářů je ochotná
aplikovat princip čtyřhodinového pracovního týdne, resp. filozofii tzv. nových
bohatých, v plné míře. Jako inspirativní text, ve kterém si každý najde to, co
ho zajímá a co mu může pomoci, je to však bez výhrad.
Žádné komentáře:
Okomentovat