Dětské říkanky

Malé děti mají říkanky a krátké písničky moc rády, tak proč si trochu nerozšířit reportoár?! "Houpy, houpy, kočka snědla kroupy" už mi trošku leze krkem :-)

Básničky při houpání

Houpy, houpy, houpy, 

co si žabák koupí,

koupí on si za kačku

velikánskou klouzačku.

Po klouzačce do rybníčka

veze klobouk pro vodníčka.

Halí, belí, halí, belí,                            nebo krátce           Halí, belí, halí, belí,
já mám slona pod postelí.                                               já mám slona pod postelí.
Je to slůně kapesní,                                                        Jenom chobot čouhá ven,
ale zato hodně sní.                                                          když mi přeje dobrý den.
Halí, belí, halí, belí,
čím ho krmím? Petrželí!
Spořádá jí hromadu,
pak se svalí dozadu.
Já mám slona pod postelí,
vejde se tam skoro celý.
Jenom chobot čouhá ven,
když mi přeje dobrý den.

Houpala se s kočkou kočka,
přivíraly slastně očka.
Říkaly si vzácná paní,
viďte, není nad houpání.
Praskl jim provaz, jaký div,
svalily se do kopřiv.

Hopy, hopy, hopiny,
pejsek si čte noviny
a kočička knížku,
co ty na to, smíšku?

Houpy, houpy, houpinka,
pohoupá mě maminka.
Houpy, houpy, houpinky,
pohoupáme tatínky.
Houpy, houpy, houpičky,
pohoupáme dětičky.
Houpy, houpy, bum,
pohoupáme dům.
Kdo má kuráž, páni, dámy,
ten se může houpat s námi.
Kdo se bojí obtíží,
ten ať radši přihlíží.

Při bubnování

Bumtarata, bum, bum, bum,
postavíme velký dům.
K tomu malou stodolu,
budeme žít pospolu.

Básnička pro prstíky

Mám tady pět prstíčků, umím o nich básničku
nejmenší je malíček – to není žádný cvalíček
vedle něj je prsteníček – na ten patří prstýnek, co má pěkný kamínek
uprostřed máme prostředníčka – ten je dlouhý jako tyčka
vedle něj je ukazovák – ukazuje tytyty, když je něco rozbitý (zahrozíme prstíkem)
a poslední chlapeček jemnuje se paleček – ten se drží trochu stranou
to je všechno – nashledanou. (a zamáváme ručičkou)

Pohybová básnička (pro ruce)

Kutálí se ze dvora (ruce máme před sebou a motáme s nimi)
táákhle velká brambora. (uděláme velký kruh rukama)
Neviděla, neslyšela, (dlaněmi zakryjeme oči, uši)
spadla na ni závora. (naznačíme závoru na bříšku)
Kam koukáš, ty závoro? (pravou rukou ukazovákem děláme „ty,ty, ty“)
Na tebe, ty bramboro! (levou rukou ukazovákem děláme „ty,ty, ty“)
Kdyby tudy projel vlak, (krouživými pohyby rukou předvádíme „vlak“)
byl by z tebe bramborák! (tleskneme)

Pohybová básnička (pro ruce)

Meleme, meleme kávu,
pro dědka a bábu. (pěsti máme položené na sobě a  celými pažemi "meleme" dokola)
Jedno zrnko pryč! (jednu pěst dáme pryč)
Meleme, meleme kávu,
pro dědka a bábu. (opět meleme pěstmi/pěstí)
Druhé zrnko pryč! (jednu/poslední pěst dáme pryč)
Už tam není nic. (když už nemáme žádné pěsti)

Pohybová básnička (pro celé tělo)

Paci, paci, pacičky, (tleskáme rukama)
to jsou moje ručičky,
ťapy, ťapy, ťapičky, (pohybujeme nohama jako při běhu)
to jsou moje nožičky.
Ručičky mám na dělání (kroutíme rukama)
a nožičky na šlapání. (šlapeme nohama)
Oči ty jsou k vidění (dáme ruce na oči)
a uši zase k slyšení. (dáme ruce na uši)
Pusinka mám na papání (dotkneme se pusy)
a nosánek na čmuchání. (dotkneme se nosu)
Čmuchy, čmuchy, čmuch!

Pohybová básnička (na bříško)

Takový, takový, bude závin makový, (rozpažíme ruce a ukážeme dlaně)
Vyválíme, naplníme, upečeme, nakrájíme a pak sníme.
(pohyby naznačujeme popsané úkony,
„vyválíme“ – jako jezdíme válečkem po bříšku,
„naplníme“ – ťukáme rukama na bříško,
„upečeme“ – přitiskneme ústa na bříško a foukáme teplý vzduch,
„sníme“ – ukusujeme)

Při dešti

Padá, padá deštíček
na veliký deštníček.
Padá, padá deštík
na veliký deštník.

Při oblékání

Do tunelu jede vlak
pomaličku, tak a tak
kudy, kudy cestička,
už je venku pěstička! (už je venku nožička!)

Pozor, pálí!

Pálí teplo, pálí,
už to cítím z dáli.
Prstíčky se bojí,
zda se jim to zhojí.
Au, to pálí, pozor dej!
Víc už na to nesahej!

Při mytí ručiček před jídlem

To jsou prsty,
to jsou dlaně,
mýdlo s vodou
patří na ně.
A po mýdle
dobré jídlo,
a po jídle
zase mýdlo.

Při čištění zoubků

Čistím zoubky řízy – řízy,
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
horní a pak dolní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh,
ať má každý radost z nich!

Před spaním

Večer se vždy koupu rád,
voda je můj kamarád.
Před spaním se světlo zhasne,
hvězdičky mi stačí, jasně...,
maminku mám velmi rád,
dám jí pusu a jdu spát,
dobrou noc...

"Psaní" na zádech

Milý strýčku, tečka.
Posílám ti křečka, tečka. (dítě máme zády k sobě píšeme po zádech uděláme tečku)
Křeček škrábe (škrábeme dítěti záda),
kouše (prsty naznačíme kousání), lechtá (dítě polechtáme),
pozor ať vás neulechtá. (stále lechtáme)
Zalepíme do obálky (dítě pohladíme po zádech jako když zalepujeme obálku),
nalepíme známku (jako přlepíme známku),
dáme razítko (ťukneme pěstí na známku)
a pošlem poštou (vezmeme dítě za ramínka odstrčíme je).