Chemie v kosmetice

Čtete si složení kosmetických a jiných drogistických přípravků? Většinu lidí to ani nenapadne, stejně jako donedávna mě. Tak nějak naivně jsem si říkala, že kosmetika nám má přece pomáhat a ne nám škodit.

Natíráme se krémy, abychom kůži hydratovali, udrželi její mladistvý vzhled a netvořili se nám vrásky. Myjeme si vlasy speciálními šampony a kondicionéry, aby naše vlasy zářily zdravím. Přesně takhle nám to vysvětlují v reklamách. Je to všechno tak jasné, že nad tím nikdo nepřemýšlí a jediné, co musí spotřebitel rozhodnout je, jakého výrobce nebo značku tváří v tvář zaplněným regálům zvolí. Dá přednost nějaké klasice z drogerie či supermarketu nebo proto, aby svému zdraví opravdu pomohl dá upřednostní raději nějaký přípravek nabízený v lékárnách - to je sice obvykle o dost dražší, ale co by člověk pro zdraví své nebo svých dětí neudělal. 

Vlivem poměrně silné osvěty v posledních letech si mnoho lidí již zvyklo alespoň letmo číst etikety potravin. Např. skoro každý ví, že když se to ve složení výrobku hemží mnoha "éčky", nebude to zrovna pro naše zdraví lahoda. Stejně tak si mnoho spotřebitelů už zvyklo na etiketu koukat např. u uzenin a masa, aby věděli, co si za svoje peníze vlastně kupují - skutečné maso nebo spíš vodu a všemožné hmoty, které jen jako maso vypadají. Je fajn, že lidé mají o tomto alespoň základní povědomí a můžou se tedy dobrovolně rozhodnout jestli si to či ono koupí a když se přesto rozhodnou pro éčkový mišmaš, dělají to s plným uvědoměním si možných důsledků. 

Kosmetické produkty nejíme, ale mažeme je "jen" na tělo, proto můžeme mít pocit, že není nutné jim věnovat zdaleka tolik pozornosti, jako tomu, co jíme. Ve skutečnosti se ale 60 % toho, co aplikujeme na svoji pokožku, vstřebává do těla. Když si představíme, kolik kosmetiky na sebe ročně vyplácáme (nezapomeňte započítat i sprchové gely, zubní pasty, šampony apod.), není to vůbec zanedbatelné množství. Proto je velmi důležité vědět, co vlastně obsahují produkty, které při péči o své tělo používáme…

Složení bychom podle zákona měli najít uvedené na každém kosmetickém produktu. Může vás odradit, že pro označení se používá mezinárodním názvosloví INCI (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients), které je sice jednoznačné, ale pro obyčejného smrtelníka na první pohled nic neříkající. Používá se buď typické chemické názvosloví nebo slova původem z latiny (obvyklé třeba u přírodních rostlinných složek) nebo angličtiny. Lépe pochopitelný český název ve složení obvykle nenajdeme. Pokud se tedy chceme ve složení alespoň částečně orientovat, budeme si muset něco na toto téma nastudovat. Zároveň je dobré zmínit, že pořadí uváděných složek je od těch s nejvyšším zastoupením. Pokud tedy na prvním místě je uvedeno Aqua, tak největší podíl ze všech látek má v přípravku voda. Naopak ale složky, které mají zastoupení méně jak 1 %, mohou již být uvedené v libovolném pořadí. Lze tedy předpokládat, že výrobci budou nejprve uvádět ty pozitivní (např. bylinný extrakt) a až na konci seznamu budou uvedené ty, které bychom ve složení raději neviděli. Bude to tak totiž působit, že těch "ošklivých" látek je v přípravku jen zanedbatelné množství, zato bylinného extraktu je tam poměrně hodně - i když ho ve skutečnosti může být třeba jen 0,01 %.

Mnoho chemických látek je pro používání v kosmetice zakázáno. O těch nemá smysl se bavit. Ty by se prostě nikde vyskytnout neměly. Existuje ale dost látek, které jsou oficiálně schválené, ale přesto vyvolávají kontroverze. Otázka je, jestli je jejich použití opravdu tak nebezpečné, jak můžete nabýt dojmu např. po přečtení knihy Doba jedová nebo Ve rtěnce je olovo, nebo jestli to použité množství je opravdu tak zanedbatelné, že nám uškodit nemůže. 100 % jistotu nám asi nikdo nedá. Přistupovat ke kosmetickým přípravkům téměř s panickou fobií je asi trochu přehnané. Občasné použití přípravku, který není úplně košer, asi na nikom trvalé stopy na zdraví nezanechá. Na druhou stranu bychom měli pamatovat na to, že každý den se dostanete do kontaktu ne s jedním, ale s několika různými přípravky a tím se vytvoří dokonalý chemický koktejl. A to právě může být kámen úrazu. Bezpečnost jednotlivých složek je totiž v laboratořích testována izolovaně. Co se ale stane, když se jich naráz a dlouhodobě kombinuje víc? Na to odpověď nikde nenajdeme a je dost dobře možné, že třeba právě ten výsledný koktejl chemie v jídle, kosmetice, v životním prostředí může za většinu problémů, se kterými se moderní lidstvo potýká. Můj názor je, že něco na tom asi bude. 

Vyplatí se tedy zřejmě trochu přemýšlet o tom, s jakou chemií se dostáváme dennodenně do kontaktu a případně zapřemýšlet nad tím, jestli by alespoň část těch potenciálně nebezpečných látek nešla eliminovat. V případě kosmetiky např. tím, že alespoň část tradičních kosmetických přípravků vyměníme za jejich přírodní varianty, které tyto uměle vyrobené složky neobsahují nebo jich obsahují několikanásobně méně. Na trhu je v současné době již poměrně velký výběr různých značek v různých cenových kategoriích. V ČR se výrobou přírodní kosmetiky zabývají např. firmy jako Nobilis Tilia, Eoné, Karel Hadek, Saloos, ATOK. Ze zahraničních jsou známé např. německé značky Welleda, Lavera nebo Logona. Také některé obchodní drogistické řetězce nabízejí cenově dostupnou přírodní kosmetiku pod svými značkami - DM drogerie má značku Alverde, Rossmann značku Alterra.

Já momentálně testuji přírodní kosmetiku od značky Eoné. Patřím mezi ty, kteří se potýkají s kožními problémy už od malička. Navštívila jsem několik různých kožních lékařů, ale žádný z nich mi dosud nedokázal účinně dlouhodobě pomoct. Kortikoidy jsou v případě problémů skvělá věc, ale nejsou řešením příčiny. Rozhodla jsem se tedy zkusit, co to udělá, když si přestanu na kůži patlat pokud možno všechnu chemii a budu ji ošetřovat jen pomocí přírodních olejů. Zatím je na závěry ještě brzo, ale určitě pak dám vědět, jak jsem dopadla :-)

P.S. Do některého z dalších příspěvků chystám přehled toho, co může v kosmetických přípravcích citlivým lidem, dětem a možná i obecně každému způsobovat problémy. Musím se ale nejdřív prokousat všemi informacemi a pak to nějak poskládat dohromady :-)